Boomba - bulvární magazín: novinky, zajímavosti, zábava, celebrity

kqjr4y0k05.jpg
zdroj: Flickr.com, 23. 05. 2016

15 nejlepších příběhů a rozhovorů, které lidé zaslechli od kolemjdoucích

Nejen od různých bavičů či komiků slýcháváme různé vtipné i šokující příběhy a historky ať už prostřednictvím televize, nebo na různých besedách a divadelních představeních. Mnohé z historek jsou však vymyšlené či poupravené tak, aby koncového diváka pobavily. 


Na největší internetové sociální síti Facebook.com vznikla před několika lety skupina Odposlechnuto v Praze, prostřednictvím které si jednotliví členové vyměňují nejen vtipné, ale někdy i smutné příběhy a rozhovory, které zaslechli u kolemjdoucích. Dnes skupina, která se inspirovala newyorskou variantou projektu, sčítá necelých 40 tisíc členů a stovky vtipných, zajímavých, ale i absurdních krátkých autentických příběhů, které píše samotný život. 


Přečtěte si ty nejdiskutovanější z nich:


1) Včera ráno v autobusu směr Chodov. Maminka s dcerou cca 9 let. Dcera: "Maminko, chtěla bych tě o něco vážně požádat. Je to opravdu důležité. Potřebuju, abys mi koupila Lego. To totiž není jen pro kluky, víš? Já bych ho měla jako hlavolam a to by rozhodně mohlo prospět mému učení ve škole." Autobus lehl.


2) Dvou vozová tramvaj linky 26 dojíždí do zastávky a nastupuje tam mladík s pitím a nějakými nudličkami od Vietnamce. Pomalu to otvírá a do toho se ozve od řidiče: "Jídelní vůz je až ten třetí, račte si přestoupit, nebo mi dejte aspoň ochutnat."


3) Asi dva dny zpátky, co jsem jel od Máje na Hrad, abych se podíval na korunovační klenoty. Jednu stanici za Národní nastupuje do přeplněné tramvaje starší, leč usměvavá paní. Já okamžitě a bez váhání vstávám se slovy "Pojďte si sednout". A paní se ještě víc rozzáří a říka "Děkuju mladý pane, ale já příští zastávku vystupuju, jen klidně seďte". Znovu si sedám a už už strkám sluchátko do ucha když v tom zaslechnu onu paní, která řiká spíše pro sebe než mě "Rytíři ještě nevymřeli". Pak zmerčí, že ji pozoruju a dodává "Jenom jsou chudší." 


4) Vietnamská večerka před chvílí, kupuju si meloun. Vstoupí matka se cca 4letým synkem, chlapeček vidí v mé ruce meloun, chce ho taky. Matka na kluka: "Chceš meloun? Dal by sis?" Matka vezme do ruky malou výkroj melounu a otočí se na prodavače: "Na kolik přijde tenhle kousek melounu?". Prodavač: "To má asi ták dvě kilá. Takže asi 70,- korůn." Matka: "No tak to né, to je moc drahý. A dejte mi troje Marlbora."


5) Před půl rokem na zastávce Roztyly. Baví se dvě starší důchodkyně: "...a kde ty teď vlastně bydlíš?" "No já sem teď v domově." "A jak dlouho?" "No teď od října až do smrti..."


6) Z návštěvy expozice Korunovačních klenotů: Paní se ptá své známé stojící před Gočárovou vitrínou, ve které jsou vystaveny klenoty. "Ta druhá koruna vzadu, ta stejná to bude asi koruna carevny viď? (pro vysvětlení, jedná se o zcela patrný odraz ve skle vitríny)


7) Já na zákazníka : " Máte bezkontaktní kartu ??" 

Zákazník: " Já bych radši zasunul " 

Já: " Tak to musím udělat ručně" 

Zákazník zřejmě zaskočen mlčí a rudne


8) Letiště Václava Havla...z amplionu se ozve: "Prosíme o urychlené nastoupení k odletu cestujicí Hanzlíčkovou, Novákovou, Maška a Šaška." Nemusím říkat, že česká část cestujících byla v křeči.


9) Dvě náctileté slečny: 

S1: "Ty, a jak se vlastně mluvilo v Československu? Česky, nebo slovensky?"

S2: "No asi tak nějak mezi ..."


10) Dnes v Albertu na Palmovce. Zákaznice říká prodavačce za pultem. 

"Já také pracuji v obchodě, ale k nám chodí asi samí vysokoškoláci, protože je to s nima občas těžké. Jsou takoví jednodušší."


11) Rok 2008, koncert Iron Maiden v Edenu. Kolem půlnoci končí koncert a Tesco jako jediný otevřený obchod (v té době ještě nonstop) je v obležení stovek metalistů. Davem se s námahou prodírá "normální" pár středního věku. Chlápek se zastaví, nasupeně se rozhlédne a vypadne z něj: "Ty vole! To stávkujou holiči, nebo co?"


12) Jel jsem včera přervanou tramvají přes Újezd a přistoupili tři stařičtí váleční veteráni v uniformách. Naskládali se do vagonu, tomu nejsešlejšímu poklepala jedna holka na rameno a pouštěla ho sednout. On ji dvakrát odmítl a když naléhala, tak jí řekl: "Slečno, dokud bude stát ve vagoně byť jediná žena, tak se to nestane." Styl. Myslím, že všichni sedící chlapi se museli zastydět. Už 24 hodin o tom přemýšlím, jak mě to dostalo. Moje pocity nejlíp vystihl asi patnáctiletej kluk, kterej se obrátil na spolužáka se slovy: "Tak ten je nejdál, kámo!"


13) Dnes ráno nemocnice Bulovka. Tatínek provádí svého synka (max 3 roky) po čekárně. Dítě se zeptá co je to tady za těmi dveřmi. A tatínek odpoví:,,Víš to je sprcha tam se sprchuje doktor nebo sestřička. Nebo lépe oba naráz."


14) Můj kamarád měl vážně nemocného souseda. Trpěl roztroušenou sklerozou a někdy nemohl chodit. Protože je můj kamarád dobrá duše, chodil mu často na nákupy pro něj a jeho kočku. Jednou se u mne zastavil a protože jsme všichni bydleli v jedné ulici, navrhl mi, zda spolu my dva nepůjdeme udělat našemu nemocnému sousedovi nákup. Protože jedna z položek na seznamu byla kočkolit (podestýlka pro kočičí, psí a další zvířecí potřebu ) vydali jsme se do zverimexu v obchodním centru. Dodnes nezapomenu na výraz prodavačky, když jí můj kamarád na otázku: "A pro koho to máte?" Odpověděl bez zaváhání. "Pro pana inženýra Matouška."


15) Na autobusové zastávce Čechovo náměstí.

Náhodně zaslechnuty útržek konverzace mladinkého páru:

Ona: "Jo tak vona ti furt ještě píše??"

On: "Ano,miláčku,ale já ji neodpovídám."

Ona: "Vážně ne?"

On: "Vážně ne,miláčku,vždyť to mám zakázaný."

Ona: "Zakázaný? Ne,nemáš to zakázaný."

On: "...takže by ti nevadilo,kdybych jí psal?"

Ona: "Jasně, že vadilo,ty idiote!!!"


Stali jste se někdy svědkem podobných rozhovorů či situací? Podělte se s námi o tom dole v komentářích.

Autor: Redakce
Komentáře: